Rakousko 24.6. - 27.6.2012
Ke svým krásným kulatinám,(dvacátým narozeninám, samozřejmě :-))) jsem si přála alespoň na pár dní zmizet do rakouských Alp.
FOTKY
Přání se splnilo a tak jsme v neděli 24.června 2012 vyrazili směr Gaming. Celou cestu provázelo úmorné vedro, které jen umocňovalo naší touhu po horách. V půl čtvrté odpoledne, nás vítala sluníčkem prosvícená cedulka penzionu Sun a ve dveřích milá paní domácí. Hned vše ukázala, vysvětlila a uzemnila nás slovy:"Všechno vyřídíme zítra, moc se nevybalujte a koukejte ještě vyrazit ven, ať něco stihnete! Zítra má pršet, vodopády Trefflingfall stihnete za tři hodinky." Paní domácí jsme jen ujistili, že naše psí holky opravdu nebudou v noci štěkat a budit ostatní spoluvýletníky a vyrazili k vodopádům. Místo bylo značené dřevěnými cedulkami, navíc jsme na cestu dostali mapku a několik rad. I když musím říct, že značení turistických cest v Rakousku, je na bodu mrazu. Cesta vedla soutěskou, podél křišťálově čisté řeky Erlauf. Naše děvčata se dvakrát rozhodla pro zchlazení a ochutnání místní vody, což se druhý den ukázalo jako velká chyba. Hodinová cesta nás dovedla k vodopádu Trefflingfall, podél něhož jsme během další půl hodinky vystoupali až vrcholu. Opět se potvrdila hysterie paničky a ledový klid páníčka i psích děvčat. Zatímco všichni tři přeběhli lávky ani nevěděli jak, já jsem postupovala krůček po krůčku s myšlenkami, jak dlouho tam jsou ty šroubky, které celou lávku drží. Vodopád Trefflingfall, jehož délka dosahuje 280 metrů, je tvořen několika kaskádami, jež překonávají výškový rozdíl přes sto metrů. Pod poslední kaskádou se potok vlévá do řeky Eraluf. Za tři hodiny jsme měli v nohách 9km a hurá zpět do penzionu.
Druhý den ráno, nám paní domácí připravila vydatnou snídani a opět přišla s radou kam se vydat. Vzhledem k uplakanému počasí se nám nejlépe jevilo historické město Waidhofen an der Ybbs. Bohužel u Molldy se projevila koupel z předešlého dne a po snídani začala chrchlat takovým způsobem, že jsem pomalu balila tašky. To je tak, když jste připraveni na bolest nohou, zad, zubů - a přijdou chrchlánky, na které sebou nemáte nic. Naštěstí jitrocelák mají i v rakouských Apothekenh. Výlet v dešti jsme vzdali a místo toho si naordinovali klid na pokoji. Kolem třetí hodiny na nás vykouklo sluníčko a tak jsme vyrazili alespoň na motoristický výlet městem Waidhofen an der Ybbs. Na hradě Ybbs bylo v roce 2008 vystaveno museum a je zde umístěna výstava Pěti prvků: oheň, voda, země, dřevo, kov. Z města Waidhofenu jsme zamířili do obce Lassing a odtud se pěšky vydali na "Na špatnou cestu". U vchodu do údolí můžete obdivovat 100 let starou benátskou pilu a dům kováře. Jelikož tam bylo hrozné mokro a zima (to je div u vody), za chvilku jsme vyrazili zpět k autu. Nachozeny pouhé 4km.
Mollda celé odpoledne i noc na úterý v klidu prospala, proto jsme se po snídani rozhodli pro návštěvu jezer Mittersee a Obersee. Dle rad paní domácí, zůstalo auto u jezera Lunzer See a my se vydali na cestu. Trasa vedla krásnou přírodou s mírným stoupáním a zelení kolem, všichni výletníci se zdravili, idylka k pohledání. Mittersee je jedno ze tří ledovcových jezer, které vykazuje extrémní průtok vody a spoustu pramenů. Teplota vody po celý rok je jen okolo 9 °C. K jezeru Obersee jsme pokračovali tak nějak sami. Všichni turisté, které jsme viděli u prvního jezera, nám zůstali za zády a z nás se stali osamocení chodci. Mírné stoupání se změnilo ve strmé, kamínky v kameny a hory, které jsme obdivovali zespoda, se nám najednou dívaly z očí do očí. Ale jak to tak na horách bývá, ať jdete kam jdete, pořád to bude nahoru a dolů. Po téměř tříhodinovém stoupání, nám nabídlo své krásy ledovcové jezero Obersee. Jedná se o nejhlubší jezero ze tří a je možné zde najít krásná rašeliniště a mizící trávy. Byl odtud nádherný výhled na horu Dürrenstein- 1878mnm. Většina turistů zmizela v podvečerním čase a tak jsme za tříhodinovou cestu zpět, potkali jen lesáky kácející stromy v náročném horském terénu. V nohách - 22km. Zatím náš největší výkon, navíc v horském terénu. Úžasný zážitek ....
Bohužel tím naše výletění skončilo, teď už jen středeční vydatná snídaně a zpět k domovu. Děkujeme ochotné paní domácí za rady a tipy, krásné ubytování a snad se v budoucnu setkáme!