Smečka

FOTKY

Z naprosto nevinného nápadu, se nakonec v neděli 1. srpna 2010 vyklubala krásná procházka v příjemné společnosti. V dopoledních hodinách jsme vyrazili směr Svatý Jan pod Skalou. Na parkovišti před Benediktinským klášterem na nás už čekala Martina se smečkou Kiki a Archiem. Když jsme se rozkoukali v okolí kláštera, vyrazili jsme směrem vzhůru ke kříži. Při pohledu na vrchol a při představě, že tam máme vylézt, jsme trošku bledli, ale nakonec se ukázalo, že nic není tak horké, jak se zprvu zdá. Cesta vedla příjemně lesem, tak měli pesáci hromadu možností ke čmuchání, zkoumání a skotačení. U Kaple Povýšení svatého Kříže jsme oddechli, rozhlédli se po krajině, pesáci se napojili, a hurá dál do kopců. Na samém vrcholu Svatého Janu se nám naskytl výhled do širokého okolí, a jak někdo podotkl, zase všude les! Naštěstí byla neděle kolem poledního, tak nás výletníků bylo opravdu jak šafránu, tudíž boj o místo s výhledem nenastal. Pokračovali jsme dál po zelené a došli až do Skanzenu Solvayovy lomy. Cestou bylo několik míst, kde se tyčily různé výtvory, až jsme došli přímo k lomu. Zde byla možnost jízdy mašinkou do útrob lomu. Bohužel nás s pejsky byli ochotni vzít pouze za podmínky, že bude málo lidí, což nebylo. Další hodinu s nejistým výsledkem se nám nechtělo čekat. Ostatně Jára měl stejně největší radost z přistavené Tatry 111, do které si i sedl a nechal se zvěčnit. Cestou zpátky se začínalo trousit čím dál víc odpoledních výletníků a cestička začínala být, pro nás všechny, malá. Konalo se i naše tradiční zakončení každého výletu - a to v hospůdce. Doplnili jsme zásoby kalorií výbornou palačinkou, zmrzlinovým pohárem, Jára utopencem a rozloučili se. My jsme se ještě zastavili zchladit psíčky v místním rybníce a pak už jen domácí gaučing. Děkujeme Martině a její smečce za příjemné chvíle a těšíme se zanedlouho opět „výletu zdar“!