Smečka

Smůla se nám nevyhnula ani na dovolené a tak jsme si poslední den odpoledne, zpestřili pořádnou řeznou ránou na jedné psí tlapce. Kdo by řekl, že u národní památky Vrbické pleso, bude v potůčku rozbité sklo. Holky do potoka vlétly s nadšením, ovšem Glorča se zpátky dopajdala jen velmi obtížně. Rána byla hluboká až na kost. Naštěstí naše pohotovostní jednotka je vždy připravena a tak jsme s Nikolou mohly podat jedinečný výkon v čištění rány a zastavení krve. K autu to nebylo daleko a s botkou se to dalo bez problémů zvládnout. Na chatě jsme ránu znovu ošetřily a vyčistily. Sobotní ráno nastalo loučení s partou i volnými dny a my se vydali k první české veterině. Tou byla ordinace v Břeclavi. První co mě zaskočilo, byla přednáška veterináře o tom, že psa vůbec nemám nechat koupat (labradora a v srpnu). Po přednášce očistil ránu, na mé vyžádání píchnul tetanovku. O zavázání tlapy ani nemluvím, koukala jsem rychle vypadnout. Doma jsem vše převázala, tak jak to má být a čekali jsme na pondělní ráno, kdy sloužil náš veterinář. Ten se zděsil! Musel nožku umrtvit, mrtvou tkáň oškrábat, vyčistit, udělal tři krásné stehy a sestra ránu zavázala na jedničku. Jedno pigáro s antibiotoky a jedno proti bolesti. To vše, prosím, jen o 270,- dráž, než v Břeclavi. Neskutečné! Za deset dní byly vyndány stehy a nožka je jak nová! Tímto děkuji veterináři Lonskému za perfektní péči!